|
|
Kvalita života dětí a adolescentů po léčbě onkologického onemocnění: výsledky druhé etapy longitudinální studie QOLOP
Blatný, Marek ; Koutná, Veronika ; Jelínek, Martin ; Blažková, T. ; Kepák, T.
The Brno Quality of Life Longitudinal Study of Paediatric Oncology Patients (QOLOP, N = 225) je prospektivní longitudinální studie kvality života dětí a adolescentů po léčbě onkologického onemocnění v dětském věku, která byla započata v r. 2006. Příspěvek shrnuje hlavní výsledky z druhé etapy této studie. Ze tří studií, které se zabývaly longitudinálními trendy v kvalitě života, změnami v úrovni depresivní symptomatologie a prediktory posttraumatického stresu a posttraumatického růstu, vyplynulo, že větší úlohu, než objektivní /nlékařské ukazatele (typ diagnózy, závažnost následků léčby), hrají faktory osobnostní (negativní emocionalita) a faktory výchovy, tedy faktory, které primárně nesouvisejí s onemocněním a mohou být vhodným způsobem ovlivňovány.
|
|
|
Vývoj metody pro posouzení sociální kognice
Czekóová, Kristína ; Pokorná, Zuzana ; Špiláková, Beáta
Přiměřené chování v různých sociálních situacích vyžaduje sofistikované socio-kognitivní schopnosti. Prohloubení našich znalostí o těchto schopnostech vyžaduje nástroje, které nám umožní jejich rozřazení do jednotlivých sociálních a emočních složek. To platí zejména pro empatii, která podle dosavadních předpokladů obsahuje kognitivní a afektivní složku. Multifacetový test empatie (MET) se stále častěji využívá ve výzkumu empatického uvědomění a chování. Jedná se o metodu založenou na vizuálních podnětech, která umožňuje /nměře ní zvlášť kognitivní a afektivní složky empatie. Tato metoda však v České republice nebyla doposud /nformálně validizovaná. V tomto příspěvku popisujeme naše snahy vyvinout českou verzi MET – proces výběru/npodnětového materiálu, vývoj položek a validizaci na základě evaluace vzorku české a slovenské populace. /nVěříme, že výsledná podnětová sada bude na poli budoucího socio-kognitivního a socio-afektivního výzkumu užitečná.
|
|
|
Osobnost, kreativita a komplexita myšlení
Chadimová, L. ; Urbánek, Tomáš
Prezentovaná studie je zaměřena na vztahy kreativity, osobnosti a kognitivní komplexity. Strukturou kognitivních procesů se výzkumníci začali zabývat již od přelomu 20. století a po dlouhou dobu byla zásadním tématem. Výzkum v oblasti kognitivních stylů přinesl mnoho nových poznatků o vztahu osobnosti a specifických kognitivních procesů, jako je vnímání, myšlení, rozhodování, paměť atd. Teorie kognitivní komplexity představují jeden z příspěvků tohoto období, které jsou zaměřeny na to, jak jsou kognitivní procesy \nstrukturovány, jak jejich struktura ovlivňuje efektivitu rozhodování a jak je ovlivněna různými interními nebo \nexterními faktory jako je pohlaví, věk, osobnost, sociální kontext, časový tlak atd. V první části výzkumu byla \nprovedena korelační analýza faktorů divergentního myšlení a kognitivní komplexity dle přístupu P. Suefelda a P. \nE. Tetlocka. Figurální a verbální fluence, flexibilita, elaborace a originalita byly zjišťovány pomocí subtestů \nTorranceho testu kreativního myšlení a Guilfordova testu alternativních použití. Kognitivní komplexita byla \nhodnocena v souladu se skórovacím manuálem integrativní / konceptuální komplexity (Baker-Brown a kol., 1992). Dále jsme realizovali korelační studii kognitivní komplexity a osobnostních rysů Big Five podle české verze NEO-FFI (Hřebíčková a Urbánek, 2001). V tomto článku shrneme hlavní zjištění realizovaných studií a krátce načrtneme otázky a hypotézy pro budoucí výzkumy v této oblasti.
|
|
|
Generativita v mladé dospělosti: pilotní studie
Millová, Katarína ; Lacko, D. ; Pástorová, I. ; Pecková, A.
Generativita jako tvořivost, produktivita, péče o druhé lidi a předávání hodnot dalším generacím je důležitým vývojovým úkolem, který by měl být naplněn v dospělosti. Pro její rozvoj je důležitá mladá dospělost a dokonce některé složky mohou dosahovat svého vrcholu právě na začátku dospělosti. Cílem výzkumu bylo získat vhled do generativity vmladé dospělosti v kontextu dalších osobnostních charakteristik. Soubor tvořilo 54 studentů VŠ (24 žen, průměrný věk 21,4 let), kteří vyplnili online dotazníky: LGS - generativní zájem, GBC /n- generativní jednání, Gen-Current - struktura generativity, Inventory of the Dimensions of Emerging Adulthood, Dotazník sociální selekce, optimalizace a kompenzace a Self-Concept Clarity Scale. Dotazník aktuální generativity byl u mladých dospělých použit poprvé. Popisuje sociální, kulturní, technickou a ekologickou generativitu. Faktorová analýza (rotace varimax) nepotvrdila existenci těchto typů jako samostatných faktorů. Korelační analýza odhalila vztah mezi generativitou a experimentováním, zaměřením na sebe (pouze LGS a /nGen-Current) a ostatní (Gen-Current) a sociální seberegulaci (GBC, Gen-Current). U jasnosti sebepojetí se žádné významné vztahy nepotvrdily. Genderové rozdíly v generativitě jsme nezjistili. Nejvýznamnějším prediktorem generativity byla sociální seberegulace (generativní zájem), experimentování (generativní jednání) a zaměření na sebe (struktura generativity).
|
|
|
Akulturační stres a osobnostní rysy Vietnamců žijících v České republice
Chvojková, Petra ; Hřebíčková, Martina
Cílem studie bylo objasnit vztahy mezi akulturačním stresem, osobnostními vlastnostmi obsaženými v Pětifaktorovém modelu osobnosti a demografickými charakteristikami u Vietnamců žijících v ČR. Výzkumu se účastnilo 488 Vietnamců ve věku od 15 do 69 let. Akulturační stres jsme měřily pomocí české verze Riverside Acculturation Stress Inventory (RASI, Benet-Martinez, 2003) identifikujícího pět oblastí, které mohou jedincům vystaveným vlivu dvou kultur působit psychickou zátěž (1. jazykové dovednosti, 2. pracovní výzvy, 3. interkulturní vztahy, 4. diskriminace a 5. kulturní izolace). Vlastnosti obsažené v pětifaktorovém modelu jsme zjišťovaly podle Big Five Inventory (BFI-44, John & Benet-Martinez, 1998). Na základě výsledků zahraničních studií jsme předpokládaly, že akulturační stres u bikulturních jedinců bude souviset s neuroticismem, ale také dalšími vlastnostmi obsaženými v pětifaktorovém modelu. Výzkum potvrdil, že akulturační stres u českých Vietnamců lze predikovat podle míry neuroticismu, věku a socioekonomického statusu.
|
host ::
RSS.